Pro někoho už jen představa, že by měl vzít do ruky telefon, zavolat někomu cizímu a domluvit si s ním schůzku, je velice nepříjemná. Někdo další „trne hrůzou“, když by měl oslovit neznámého člověka na ulici. Někdo sice má dost odvahy cizího člověka oslovit, ale co potom? O čem se s ním mám bavit, aby nebylo trapné ticho?
V současné době je pro mnoho lidí opravdu nepříjemné nebo i nepředstavitelné, že by to měli být oni, kdo začne komunikaci s někým, koho neznají. A je jedno jestli osobně nebo po telefonu.
Pokud jsem však obchodníkem, taková potřeba může nastat a také nastává poměrně často.
V následujících 3 tipech dostanete návod, jak bariéru ostychu a nepohodlí v takové situaci rychle překonat.
1. Nepromítejte si v hlavě katastrofické scénáře
Mnohdy se nám do komunikace s cizím člověkem nechce proto, že v minulosti naše pokusy nebyly úspěšné. Byli jsme odmítnuti, nebo jsme dostali dokonce vynadáno nebo se stala jiná, nepříjemná věc. Takové situace se v nás otisknou a samozřejmě je potom mnohem těžší se znovu o kontaktování cizího člověka pokusit.
Pokud se vám negativní myšlenky honí hlavou, zkuste přijmout úvahu, že se o kontaktování druhého pokusíte dnes poprvé. Udělejte to tak, jako by to opravdu dnes bylo poprvé, kdy se snažíte cizího člověka do komunikace dostat. Je to věc úvahy, stejně jako je věcí úvahy, že se nám to opět nepovede, nebo to nedopadne dobře. Mějte v takovém případě tu myšlenku, že jste to nikdy předtím nedělali.
Nedávejte pozornost negativním myšlenkám, které mohou v takové situaci přijít.
2. Nerozmýšlejte se dlouho
Jestliže se rozhodnete pro komunikaci s cizím člověkem, jděte do akce. Máte-li volat, zvedněte telefon, vyťukejte číslo a svoji pozornost dávejte na telefonát, ne na to, jestli máte volat nyní, jestli je vůbec správné volat atd.
Při osobním kontaktu se rozhodněte a oslovte druhého s dotazem, prosbou, prostě s tím, co potřebujete. Jedině úspěšnou akcí můžeme „přemazat“ naše selhání z minulosti.
3. Pozorujte, vnímejte, zajímejte se
Aby nebyl úvod do komunikace „trapný“ pro vás ani pro druhého, nejprve pozorujte, co druhý dělá a jakou má náladu. Potom to oslovte. Například – pokud jste prodejci oblečení – vidím, že jste se zastavil u těchto obleků.
Náladu mějte podobnou té, jako má druhý člověk. Jestliže voláte, tak vnímejte ruchy v telefonu. Určitě poznáte, jestli je kontaktovaný v kanceláři, na ulici nebo v autě. S tím také pracujte, to také oslovte. Například – slyším, že jste někde na ulici. Když si nejste jistí, tak se zeptejte. Například – Vy asi nejste v kanceláři, že? Díky tomu, že u druhého oslovíte to, s čím může souhlasit, budete jiní. Druhá strana bude také vnímat, že jste na „drátě“ a berete ohled na okolnosti druhého. Nebude to naučený text, ale živý rozhovor a významným způsobem zvýšení šance, že druhý začne mluvit.
A pokud by rozhovor vázl, neboť druhý odpovídá stroze, krátce, dávejte další otázky. Prostě se o člověka zajímejte. Nenuceně, přirozeně. A pokud vám bude odpovídat, poděkujte. Tím dáte druhému na vědomí, že jste jeho komunikaci obdrželi.
Přejeme hodně úspěchů.
Martin Kepka
Napsat komentář